Volejbal Modřany - Pragovka (3:2; 2:3)

Makačka hned na začátek… Po drsné letní přípravě jsme se všichni hrozně těšili na začátek sezóny, abychom dřinu a pot mohli zúročit. Popravdě jsem zjistil, že jsem přes léto ještě nenatrénoval dost na večerní penalty, ale o tom až později. V týdnu proběhlo pár posledních a zároveň prvních tréninků, které se týkaly volejbalu a všichni hrozně najetí přitancovali ráno do tělocvičny, kterou máme od „domu“ asi tak 400m včas. Jediný Mazy se na to vy*ral a prostě nepřišel.

Perfektně přetopená tělocvična, nám hned dala čuchnout vlastního potu a při rozcvičování už jsme začali pozorovat, že proti nám nestojí tak úplně stará známá Pragovka, nýbrž hodně najetej kádr se spoustou posil, jak zkušených a kvalitních harcovníků, tak i nějakou tou omladinou, navíc se v roli jejich trenéra objevil Michal Bíza (čti Bizon). Nebudu vypisovat všechny hvězdy volejbalu, které proti nám nastoupily, protože je to úplně jedno, my jsme nepřišli do Domu dětí a mládeže prohrát.

Také proto jsme hned do prvního setu nastoupili v sestavě, kde dostali přednost všichni co přišli včas a nebo absolvovali alespoň jeden trénink. Parádnickej první set sezóny jsme vůbec nevěděli která bije. Soupeř solil jeden servis za druhým a předváděl nám, že na parketách na rozdíl od nás nestojí v září poprvé. Set ztrácíme důstojně s dvacítkou. V tu chvíli je připraven Mazy, který se stihl zahřát pouhým příchodem do tělocvičny a řval na trenéra, že je připraven zvrátit vývoj utkání. Kupodivu i přes svůj prohřešek dlouhého spánku dostal příležitost. Zároveň jsme zcela bezdůvodně vystřídali i na postu blokaře a tak nám započal druhý set. V tomto setu jsme soupeři hned naznačili, že servisu se nebojíme, ustálili jsme příjem a soupeř nás nehrnul před sebou. Ač jsme set měli celou dobu pod kontrolou, vyhráváme až v těsné koncovce a jdeme se všichni napít Zaječí minerálky. Ve třetím setu jsme opět lepším týmem, naše Žůně skládá takřka všechno, příjem pořád za jedna a smečáci ukazují, že umějí takové údery, které ani ve Francii neznali. Připisujeme bod do tabulky, točíme strany, dostáváme přes držku ve čtvrtém setu a jdeme do tiebreaku. Co Vám budu vykládat milí čtenáři, mě už docházela šťáva a jediný za co jsme se modlil je, ať je to rychle za náma. A ono ho*no! Set je dlouhej jak tejden před vejplatou a končí až za stavu 21:23. ANO!!! Hostující tým vyhrává a s přehledem si odnáší dva body do nedaleké restaurace Labe.

K druhému zápasu už není nic moc co psát, defakto vypadal úplně stejně, vyjma čtvrtého setu, kde jsme nedostali přes držku… Dostali jsme hroooooooooooozně přes držku a bohužel jsme se tentokrát do tiebreaku nezvedli a nebo prostě si hvězdy přály spravedlivou dělbu bodů, co já vím... Každopádně musím podotknout, že Modřanský válec zná i mnohem mnohem horší začátky sezóny a tedy výsledek bereme pozitivně a pevně věříme, že s prvními tréninky se dostaví i lepší výsledky. Po tomto náročným dvojutkání bylo potřeba jít odstranit laktát a tak jsme se rozhodli, že se přesuneme na nedaleký hokejový stadion, kde zafandíme pražskému klubu Kobra. No ožrali jsme se jak prasata, viděli jsme jenom první třetinu a následně jsme se přesunuli chlastat do psích koulí! Parádní večer.

Autor článku: Petr Jassa (Jasánek) 


falconarena nove logo.png