Spartak Modřany – Ervěnice (3:1 ; 3:1)
Druhý domácí zápas v tomto roce jsme na palubovce Falcon Arény uvítali družstvo Ervěnic, družstvo, které nám v tabulce bylo vzdáleno o 5 bodů blíže k bedně.

Pravda, momentálně hrajeme ve spodní části tabulky, ale povzbuzeni úspěchem v Netolicích a příznivým startem v novém roce spojeným s várkou hratelných soupeřů, nám velí dívat se vzhůru.

Ranní nástup do sokolky byl jedním z nejpřekvapivějších, a to hlavně díky havárii vody ve sprchách, díky níž utrpělo i předzápasové rozcvičení. Naštěstí se během dne díky pomoci Jany, Romana, Hamáčka a Fandy podařilo vše vyřešit, a sprchy opět fungují.

Do prvního zápasu naskočila sestava:  Bystro (n), Kudla (u), Peťa (b), Zajoch (b), Sláva (s), Mazy (s)

Od prvních balonů bylo poznat, že zkrácená rozcvička si vybere svou daň. Od prvních balonů bylo také celkem zřejmé, že to ve výsledku bude celkem jedno (diváci tuší, hráči vědí).

Každopádně první set jsme si postupně vybudovali náskok, a celkem bez nepříjemností vyhráli. Druhý set pak dolehla jakási deka a set proběhl v naprosto opačném gardu. Náskok si postupně vybudoval soupeř a zdárně set zakončil. Ve třetím setu, po počátečním nepříznivém vývoji, rozhodlo kolektivum trenérů o nahrazení Slávy Vilíkem. S novou zbraní na kůle a opětovném nalezení síly středu (kterou jsme ve druhém seti používali sporadicky) jsme pak v koncovkách vybojovali druhý i třetí set.

Pauza Na Zastávce byla nutričně vydatná, a některé stoly to pro jistotu ještě podlily béžovkou. Po návratu do arény si to ještě někteří borci zopakovali – podlejvání je prostě základ.

Druhý zápas začal s lehce obměněnou sestavou: Bystro (n), Kudla (u), Ziky (b), Zajoch (b), Vilík (s), Žumík (s)

První dva sety byl k vidění urputný volejbal (hlavně zebry), jednou nahoře, jednou zas dole – ale v koncovkách jsme vždy našli ten správný recept a obě dvě zvládly se šťastným koncem. Třetí set však jakoby modřanské polili mrtvou vodou. Po nasazení ani vidu ani slechu. Kolektivum trenérů opět dalo hlavy dohromady (všichni kafrali o všem a Jedle rozhodl), a tak se na palubovku podívali Kapi za Kudlu a Mazy za Žuma. Energie, nasazení a vůle vše změnit se ale tak úplně nedostavila, takže jsme dostali nakládačku s 12. Pokyny pro čtvrtý set tak byly jasné, vyhrát za každou cenu. Modřanský válec se, možná i kvůli neslavnému třetímu setu, rozjížděl vlažněji, ale ujet vlak si nenechal. Následná soupeřova mariášová vsuvka s rudou nás dokázala nabudit k dohnání soupeře před koncovkou, kde klíčový bod nejvyššího pomohl odstartovat sérii tří Bystrových bloků. Následná formální smeč od Vilíka, s půlkama pevně staženýma, už jen odstartovala radost z dalších cenných bodíků a tedy posunutí se v tabulce.

Za jediné oběti sobotního večera tak byly prohlášeny jen tři lahve od borovičky…

Autor článku Lukáš Mazánek (Mazy)

29. 01. 2014